Akné

In genere, gli adolescenti soffrono di acne. Ma perché?

La nostra pelle ha una pelle esterna e un tessuto sottocutaneo, noto anche come derma. L'acne è un sintomo del derma. 

Il derma è controllato dal cervelletto che fa parte del cervello antico (il cervello antico è formato dal tronco cerebrale, dal mesencefalo e dal cervelletto). Il contenuto del conflitto nel derma è un ATTACCO alla mia persona, una CONTAMINAZIONE, una DETURPAZIONE, ma anche una VIOLAZIONE della mia INTEGRITÀ. 

Il derma provoca sintomi come melanoma, piede d'atleta, odore corporeo, tubercolosi cutanea e acne.                           

Dobbiamo imparare a comprendere la medicina dal punto di vista del suo sviluppo. La pelle del derma risale al tempo in cui il nostro antenato lasciò il mare primordiale e conquistò la terra. Il derma ha il compito di PROTEZIONE, ad esempio proteggersi dai sassi taglienti.

Se ora uno subisce una corrispondente lesione attraverso un attacco, una contaminazione, ecc., allora il nostro corpo avvia un programma speciale biologico significativo per appianare nuovamente questa violazione dell'integrità. Il derma rende la proliferazione cellulare più spessa per costruire una parete esterna a difesa della nostra persona, della nostra integrità.

Quindi nella fase di conflitto attivo abbiamo la proliferazione cellulare, come tutti gli SBS (= Sinnvolle Biologische Sonderprogramme), che sono controllate dal cervello antico. E qui sta il senso biologico. Così Madre Natura aiuta subito dopo l'evento conflittuale.                          

Pericolo:

Se questo conflitto di contaminazione non viene risolto, questa proliferazione cellulare diventa sempre più grande e il dermatologo formula la diagnosi "cancro cutaneo maligno, melanoma"!

Se questo conflitto invece viene risolto, la proliferazione cellulare s'interrompe e le cellule eccedenti che non sono più necessarie vengono scomposte dai microbi associati, i micobatteri: le cellule eccedenti, non più necessarie dopo la risoluzione del conflitto diventano cellule tubercolari, caseanti, necrotizzanti, in decomposizione. Puoi immaginare questo processo come una mela che marcisce e cade a pezzi. Anche qualsiasi guarigione tubercolare puzza. Questo pus tubercolare dell'ipoderma è quindi sintomo della fase di guarigione. Al termine della fase di guarigione il derma è sfregiato. È possibile che queste cicatrici, come tutte le cicatrici, rimangono visibili per tutta la vita. Non importa comunque. Uno ha il naso storto in faccia, l'altro ha una cicatrice.

Ora puoi già indovinare cos'è l'acne. È una GUARIGIONE SOSPESA per un conflitto di contaminazione. Le recidive del conflitto di contaminazione si verificano tramite BINARI: il binario avvia una nuova proliferazione cellulare del derma, un suo ispessimento. Quando ti allontani di nuovo dal binario, il nodulo dell'acne si rompe tubercolosamente. Dentro, fuori, dentro, fuori.                                                          

Ma perché sono gli adolescenti ad essere colpiti maggiormente dall'acne?

Questo ha a che fare con il risveglio della loro sessualità. L'adolescente inizia a interessarsi al sesso opposto e comincia a passare ore davanti allo specchio: "Sono abbastanza carina?"

Adesso basta un piccolo brufolo e l'adolescente è preso da puro orrore: "Un brufolo !!!"

Di conseguenza si sente SFIGURATO sul viso e si sviluppa il secondo brufolo. L'adolescente: "No, un secondo brufolo!" Ora è catturato in un cosiddetto circolo vizioso. Se entra nella fase di guarigione con un nodulo dell'acne, subisce una recidiva con un nuovo nodulo dell'acne. Più tempo passa davanti allo specchio, peggio diventa.

Quale sarebbe la terapia qui?

La terapia sarebbe quella di lasciare che l'acne sia acne. Evita i binari, le ricadure conflittuali cioè vietati, abolisci lo specchio. L'adolescente non dovrebbe nemmeno armeggiare con la faccia perso nei suoi pensieri. La cosa migliore sarebbe quella di prendere l'adolescente, portarlo in montagna dove non ci sono specchi e non ci sono persone, e spiegargli i collegamenti. Dopo una settimana al più tardi, può vedere di persona come la sua acne si è attenuata.

Ma l'integrità viene violata anche quando ti viene lanciato un INSULTO in faccia. Quindi se il padre chiama regolarmente sua figlia una troia, anche questo può portare all'acne cronica.

Akné obvykle trpí dospívající. Ale proč?

Naše kůže má vnější vrstvu (pokožku) a níže uloženou tkáň, známou také jako škára (dermis). Akné coby příznak souvisí se škárou.

Škára je řízena mozečkem, který je součástí plazího mozku (= evolučně nejstarší část složená z mozkového kmene, středního mozku a mozečku). Obsahem konfliktu spojeného se škárou je ÚTOK na mou osobu, její NAPADENÍ, ZOHAVENÍ, ale také NARUˇŠENÍ vlastní integrity. (v tělesném i morálním ohledu)                                                          

Škára vyvolává příznaky jako: melanom (nádor kůže), atletická noha (plísňové onemocnění), tělesný zápach, kožní tuberkulóza a akné.

Musíme se naučit uvažovat o medicíně z hlediska jejího vývoje. Škára coby součást kůže se vztahuje k období, kdy náš prapředek opustil původní prostředí moře a osídlil pevninu. Škára má za úkol CHRÁNIT, např. před ostrými kameny.                               

Jestliže nyní někdo utrpí odpovídající poranění způsobené útokem, pošpiněním, atd., spustí naše tělo příslušný speciální biologický program, aby tento nežádoucí zásah do naší celistvosti opět napravilo. Ve škáře se pomocí buněčného množení vytváří tlustší vrstva, která má podobně jako vnější stěna sloužit k ochraně naší osoby, naší celistvosti.

V aktivní fázi tedy dochází k nárůstu buněk, tak jako u všech programů (SBS = smysluplné speciální biologické programy) řízených plazím mozkem. Zde se také nachází biologický smysl (celého procesu). Takto pomáhá Matka Příroda ihned po konfliktní události.

Pozor:

Pokud se tento konflikt "napadení" nevyřeší, buňky se nadále množí a dermatolog přichází s diagnózou "maligní kožní rakovina, melanom"!                                                                                    

Pokud se naopak tento konflikt vyřeší, růst buněk ustává a nadbytečné buňky, které už nejsou potřebné, se za pomoci příslušných mikrobů (mykobakterií) rozkládají: nadbytečné buňky, které již pozbyly užitku po vyřešení konfliktu, se stávají buňkami, kde probíhají tuberkulózní, kaseózní (="sýrovitý", druh nekrózy), nekrotizující (= odumírající), rozkladné procesy. Můžeš si je představit jako zahnívající jablko, které se rozpadá. Navíc každé hojení provázené tuberkulózními procesy zapáchá. V hlubokých vrstvách škáry tedy vzniká hnis, který je příznakem hojivé fáze. Na konci této fáze se ve škáře objevuje zjizvení. Je možné, že tyto jizvy, stejné jako jakékoliv jiné, zůstanou viditelné po celý život. Na tom ale nesejde. Někdo má na obličeji křivý nos, jiný má zase jizvu.                                  

Teď už dokážeš určit, co je akné. Jde o NEUZAVŘENÝ stále se opakující PROCES HOJENÍ, vyvolaný mučivými představami o "znetvoření" vlastní osoby. K neustálému opakování dochází na základě "kolejí" (= cokoliv, co daný konflikt postiženému opakovaně připomíná): ty na úrovni škáry spouští nárůst buněk, což ji činí silnější, tlustší. Když účinek "koleje" pomine, v nodulech (uzlících) akné se spustí tuberkulózní proces. A to celé stále dokola.

Proč ale akné trpí převážně dospívající?                                     

Souvisí to s probouzením jejich sexuality. Dospívající se začíná zajímat o opačné pohlaví a začíná trávit hodiny před zrcadlem: "Jsem dost pěkná?"                                                   

Nyní stačí malý pupínek a dospívajícího jímá čirá hrůza: "Beďaaar !!!" 

Cítí se tím být v obličeji ZNETVOŘEN a hle objeví se druhý pupínek. Dospívající: "Ne, další beďar!" Nyní je chycen v tzv. začarovaném kruhu. Jestliže začne fáze hojení na úrovni jednoho nodulu akné, znamená to pro něj recidivu a vznik nového nodulu. Čím více času tráví před zrcadlem, tím je to horší.

Jaká by zde byla terapie?

Terapií by bylo přestat akné řešit. Vyhýbej se "kolejím", které tě vrací do konfliktu, tj. zakaž si, odstraň zrcadlo. Dospívající by se také měl přestat neustále zaobírat ve svých myšlenkách stavem obličeje. Nejlepší by bylo vzít ho někam na hory, kde nejsou zrcadla ani lidi, a vysvětlit mu, jak to celé funguje. Po týdnu nejpozději tak může sám zjistit, jak se jeho trápení s akné zmírnilo.                                                                                                                                                                    

Integrita může ale být také narušena, když ti někdo vmete do tváře nějakou nadávku. Pokud např. otec pravidelně nadává své dceři do "cour/děvek", může i toto vést k chronické podobě akné.

Il conflitto d'attacco o insudiciamento non è legato all'età. Esso si può presentare in qualsiasi stagione della vita. Gli adolescenti per quanto riguarda l'aspetto estetico sono più vulnerabili degli adulti, per cui sentono più fortemente il bisogno di proteggersi dagli sguardi altrui.

Crescendo di solito uno supera il complesso della bruttezza, il fatto di avere un volto sgraziato o non particolarmente attraente. Tuttavia a molti crescendo può succedere di non superare lo shock di avere qualche difetto fisico o imperfezione. Inoltre con l'età è più facile che l'aspetto fisico anziché migliorare peggiori. Per cui anche in età adulta molti sentono il bisogno di proteggersi dagli sguardi altrui, di nascondere agli occhi altrui le proprie imperfezioni o difetti.

L'acne come sappiamo spunta per proteggersi dagli sguardi altrui: quando ci sentiamo guardati e quindi attaccati dallo sguardo altrui, degli ispessimenti del derma (noduli acneici) crescono in fase attiva per creare una barriera protettiva contro la curiosità o la malizia altrui (presunta, immaginata). Sotto la pelle quindi spuntano dei rigonfiamenti, dei noduli acneici.

In fase di guarigione questi ispessimenti della pelle (noduli acnei) vengono smantellati dall'azione dei micobatteri producendo dei piccoli ascessi pieni di pus, di sebo (brufoli).

Konflikty v podobě ˇ"útoku" nebo "pošpinění" vlastní osoby nejsou výsadou určitého věku. Dospívající jsou, co se estetického vzhledu týká, zranitelnější než dospělí. Proto cítí naléhavěji potřebu chránit se před pohledy okolí.                    

Jak člověk roste, většinou překoná svůj komplex spojený s ošklivostí, s tím, že nemá příliš pohlednou a přitažlivou tvář. Nicméně mnozí, ačkoliv vyrostou, nedokážou překonat šok z toho, že mají nějakou tělesnou vadu nebo nedostatek. Navíc s přibývajícím věkem je pravděpodobnější, že se fyzický vzhled zhorší, než že by se zlepšil. Proto i v dospělosti pociťují mnozí potřebu chránit se před pohledy okolí, skrývat před jejich zraky vlastní nedokonalosti a nedostatky.

Akné, jak víme, přichází, aby chránilo před pohledy druhých: když cítíme, že se na nás dívají, že na nás svým pohledem "útočí", dochází v této aktivní fázi ke ztlušťování škáry (tvorba aknózních uzlíků), aby se vytvořila bariéra, která bude chránit před zvědavostí nebo zlomyslností okolí (ať už je domnělá, jen v představách). Pod kůží tedy raší zduřeniny, aknózní uzlíky.

V hojivé fázi se tyto zesílené vrstvy kůže (aknózní uzlíky) působením mykobakterií rozkládají, přičemž vytvářejí dutinky vyplněné hnisem, mazem (uhry).

L'acne colpisce al viso soprattutto i più giovani. Esso è dovuto al fatto che molti giovani si sentono brutti, esteticamente non gradevoli. Quando i giovani vivono questa situazione di disagio per il fatto di avere un viso non particolarmente attraente dei noduli acneici, dei piccoli melanomi spuntano sul viso a protezione della zona del viso ritenuta inestetica. Questi noduli in seguito vengono smantellati dall'azione dei micobatteri - producendo i famigerati brufoli (un pus dovuto all'azione dei batteri) - quando il ragazzo non vive più il conflitto di essere brutto o sgradevole.

L'acne è più diffusa nell'adolescenza poiché quella fascia di età è inferiore nella gerarchia del potere sociale, rendendola più suscettibile agli attacchi figurativi. 

L'acne colpisce lo strato più profondo del derma della pelle, dobbiamo quindi cercare un conflitto biologico di un "attacco alla propria integrità" con o senza una componente di sentirsi sporchi o sudici.

Lo scopo biologico o significativo del programma è aumentare lo strato protettivo della pelle per prepararsi a un conflitto di attacco simile in futuro. Molto spesso la posizione dell'acne sarà direttamente correlata a dove l'attacco è stato percepito dalla coscienza.

Di recente stavo discutendo con un cliente l'origine di un brufolo molto grande di cui faceva mostra orgogliosamente sul suo mento. Mi ha spiegato che pochi giorni prima aveva avuto un alterco verbale faccia a faccia con un collega e gli insulti (un conflitto di attacco figurativo) così come la saliva (un conflitto di insudiciamento) stavano letteralmente volando sulla sua faccia.

Mi ha detto che non solo era stato insultato verbalmente faccia faccia dal collega, ma si era anche sentito sporco mentre la saliva gli spruzzava sul mento. Mi ha spiegato che mentre era subentrara la calma, il suo collega era venuto da lui pochi minuti dopo per scusarsi (la sua risoluzione del conflitto). Il giorno dopo ha notato un foruncolo profondo come un brufolo sul mento: questa era la fase di guarigione dell'attacco contra la sua integrità.

Il corpo risponde con la proliferazione cellulare alla vista dell'attacco: lo scopo biologico è quello di fornire uno STRATO PROTETTIVO contro un altro attacco. Non appena il conflitto di attacco sarà risolto, la crescita cellulare cesserà. Batteri e microbi avvieranno un processo di decomposizione delle cellule accumulate che erano state prodotte per la protezione in quanto non sono più necessarie. È durante la fase di guarigione che diventano evidenti i sintomi di gonfiore, arrossamento, infiammazione e pus, cioè la comparsa di un brufolo o di pù brufoli.

Akné postihuje obličej zejména mladých lidí. Je to proto, že se mnoho mladistvých cítí být ošklivými, esteticky nevzhlednými. Když prožívají tuto nepříjemnou situaci, protože svůj obličej nepovažují za přitažlivý, začnou se na obličeji objevovat aknózní uzlíky, malé melanomy, aby "zaštítily" tu část obličeje, která je nevzhledná. Tyto uzlíky jsou později za pomoci mykobakterií rozloženy - přičemž vznikají ony proslulé pupínky (činností bakterií se objevuje hnis) - pokud se dospívajícího problém s tím, že je škaredý a ošklivý, přestane dotýkat (už ho neprožívá).                                          

Akné je rozšířené mezi dospívajícími, protože této věkové skupině v rámci společenské hierarchie náleží podřadná role, což ji činí zranitelnější vůči pomyslným "útokům". 

Akné postihuje nejhlubší vrstvu škáry (součásti kůže). Je tedy potřeba hledat biologický konflikt ve smyslu "útok proti vlastní integritě" doprovázený případně pocitem nečistoty, pošpinění. (a to skutečně i přeneseně)

Smyslem tohoto speciálního biologického programu je zvýšit ochrannou vrstvu kůže pro případ, že by se podobný "útok" v budoucnu zopakoval. Velmi často se akné vyskytuje právě na tom místě, kam vědomí postiženého daný "útok" promítlo.

Nedávno jsem s jedním klientem hovořil o tom, kde se vzal velikánský pupínek, který se hrdě vypínal na jeho bradě. Vysvětlil mi, že pár dnů předtím měl s jedním kolegou slovní hádku z očí do očí a že přitom nadávky (obrazně vyjádřeno "útok") stejně jako sliny (pocit "pošpinění") doslova létaly vzduchem a přistávaly na jeho obličeji.                                                           

Řekl mi, že ho kolega nejen přímo slovně urazil, ale že se cítil i být pošpiněn, když mu sliny stříkaly na bradu. Vysvětlil mi, že když se vše uklidnilo, přišel za ním po chvíli jeho kolega s omluvou (= vyřešení konfliktu). Následující den si všiml, jak mu na bradě roste velký pupínek: to byla jeho fáze hojení poté, co prožil "útok" proti své integritě.                                                                                                                                            

Tváří v tvář hrozícímu "útoku" reaguje tělo tvorbou nových buněk: biologickým smyslem je vytvořit OCHRANNOU VRSTVU proti dalšímu "útoku". Jakmile toto nebezpečí pomine a konflikt je vyřešen, růst buněk se zastaví. Bakterie a mikroby spustí rozkladný proces nadbytečných buněk, které se vytvořily s cílem chránit, jelikož už nyní nejsou potřebné. Teprve ve fázi hojení se tedy dostavují zřetelné příznaky jako opuchnutí, zarudnutí, zánět a hnis, tj. tvorba pupínků či uhrů.